On-line poradna
12 mesicu 3. 12. 2024
Uživatel: Hony, Téma: Pre- a post-expoziční profylaxe (PrEP, PEP) proti HIV
Odpovezte na tento dotaz, ne predesly. Toto se pise na netu, v pripade ze se zdravotnik kontaminune biologickym materialem hiv osoby a distane profilaci, je testovan i 12 mesicu po riziku? Najednlu uz 6 mesicu neni dostacujici? Proc rok?? . V případě poranění od pacienta, který má již zjištěnou rezistenci na některý antiretrovirový lék, je nutné připravit individuální profylaktický program. Doba profylaxe je většinou kolem 28 dní. Poraněný zdravotník je dlouhodobě dispenzarizován a opakují se mu testy na anti HIV za šest týdnů, pak další za tři, šest a 12 měsíců.
Odpověděl: MUDr. Ivo Procházka CSc., 5. 12. 2024
Mezi lety 1985-2000 některá pracoviště doporučovala HIV test opakovat i po roce, někdy dokonce tvrdila, že negativní výsledek HIV testu není nikdy spolehlivý. Jednak byly starší vyšetřovací metody a jednak se moc nevědělo, jaká maximální zpoždění v tvorbě protilátek se mohou objevit.
Od roku 2000 platí pravidlo WHO, že negativní výsledek HIV testu po třech měsících od rizika je vždy spolehlivý. Jedinou výjimkou je užívání protivirových léků, tedy postexpoziční profylaxe, kdy se připouštěla ještě kontrola po šesti měsících. Testy se dále zdokonalily, přibyly i zkušenosti o době tzv. sérokonverze, tedy "zpozitivnění". Takže řada civilizovaných zemí se dnes přiklání ke kratší době spolehlivosti testů a ne vždy vyžadují po postexpoziční profylaxi ještě kontrolu po půl roce. Nicméně se stále objevují doporučení (i když vzácně), aby se člověk nechal testovat ještě rok i více po riziku. Podle mne jde o pracoviště, kde buď změnu vůbec nezaznamenali anebo ji alespoň neimplementovali do písemných doporučení (podobně se na některých webových stránkách stále občas objevuje odkaz na adresu našeho pracoviště, kde již 20 let nesídlíme).
Sám jsem zažil před lety případ muže, který se stal pozitivním po 8-9 měsících od užívání postexpoziční profylaxe, ale podle příznaků akutní HIV infekce, jeho epidemiologické anamnézy a také hodnoty virové nálože, bylo zřejmé, že šlo o čerstvou infekci a nikoliv o selhání profylaxe. Tehdy ještě nebylo běžné nasazení preexpoziční profylaxe. Tento muž by byl ideální kandidát, aby na postexpoziční profylaxi hned navázala právě profylaxe preexpoziční, protože jeho riziko nebylo zdaleka ojedinělé.
Případná léková resistence neovlivní negativně dobu sérokonverze, jen je třeba volit takový režim profylaxe, která nebude v sobě mít lék, na který resistence vznikla. Pokud je tedy známý typ resistence. Pokud ne, stejně by měly zabrat další dva protivirové léky. .
