Chlamydíe

Existují dva typy chlamydiových infekcí, přičemž ne vždy se dají laboratorně rozlišit (pokud se neudělá speciální vyšetření na tzv. sérovary (sérologické varianty). Tím prvním je běžná chlamydiová infekce močových a genitálních cest, a tím druhým je lymfogranuloma venereum (LGV), Dříve jsme ji neznali, ale již bylo asi 40 případů zjištěno. Obvykle (ale nejenom) se vyskytuje u HIV pozitivních gay mužů, zejména pokud mají s ostatními nechráněné anální styky (například při chemsexu). LGV zpravidla vyžaduje delší léčbu antibiotiky než ta urologická forma.
Jinak zvětšená uzlina patří ke klinickým obrazům obou onemocnění, ale u LGV bývá příznak obvykle výraznější (na druhou stranu se může jednat i o uzlinu skrytou v břiše). Při LGV se častěji objevují i teploty a bolesti. Zvýšená únava může být u obou typů.
Takže pokud chcete pokračovat v léčbě současnými antibiotiky (například Doxyhexal) a připouštíte i možnost LGV, a dobře je snášíte, tak doporučuji brát je nejméně dva týdny. Uzlina by se zvolna měla začít zmenšovat. Cca 2-3 týdny po léčbě by byla dobrá ultrazvuková kontrola.
Samozřejmě je možné z krve vyšetřit, o který typ chlamydií se jedná. Ale pokud to bude LGV, tak se rozeběhne proces vyšetřování kontaktů a hlášení, jak to u pohlavních nemocí, kam LGV patří, bývá. Na druhou stranu ta léčba pak bude cílená a dostatečná. U urogenitálních chlamydií toto nehrozí.
Ale uzliny se také mohou zvětšit při nádorovém onemocnění. A nález chlamydií by mohl být jen náhodným souběhem. Takže zejména při stálém zvětšování uzliny, bolesti či jiných potížích (nechutenství, hubnutí) určitě doporučuji vyhledat znovu lékaře.