Darování krve a HIV

Dobrý den, pokud má člověk v pondělí riziko přenosu HIV, potom by se měl následující nejméně tři měsíce z darování krve vyloučit především sám. Proto před odběrem krve vyplňuje vcelku rozsáhlý dotazník, případně podstupuje pohovor s pracovníkem transfuzního centra. V takovém případě je dobré jít nejprve na test na HIV (3 měsíce po riziku) a teprve potom jít do transfuzního centra. Darování krve neslouží k tomu, aby se člověk nechal otestovat na HIV a jiné infekce. Darováním krve v podobné situaci byste ohrozil/a příjemce krve! Více o samovyloučení dárce a ohrožení příjemce najdete např. zde.

Darovaná krev i další tkáně se samozřejmě testují nejen na HIV, ale i na další infekce, které by se transfuzí či jinou tkání mohli přenášet. Negativní nález však nevylučuje, že jste se nakazil/a v nedávné době.

Plazma, získaná odběrem krve u dárce, je uchovávána na transfuzním oddělení ještě po min. 180 dní po odběru a pacientům je vydána teprve po opakovaném přešetření dárce krve. To je možné proto, že plazma je uchovávána ve zmrazeném stavu a její doba použitelnosti je dlouhá.

Jiná situace je u červených krvinek. U těch je doba použitelnosti pouze 42 dnů a je tedy kratší než ta doba, po kterou se infekce virem nemusí laboratorně prokázat. Konzervy červených krvinek tedy v karanteně na TO nezůstávají.

V USA spočítali pravděpodobnost, že bude darována HIV pozitivní krev při transfúzi na 1:5 000 000 (výskyt HIV je u nich vyšší než u nás v Evropě). U nás nikdy takový případ, poté co se krev na HIV testuje (od roku 1985), nenastal. Předtím se to stalo ve 14 případech. V jednom případě, asi před 15 lety, mnoho nechybělo, krev se zachytila na poslední chvíli, dotyčný byl krátce po darování krve diagnostikován při průběhu akutní HIV infekce.