On-line poradna
Hiv a lipoatropie 8. 3. 2018
Uživatel: M., Téma: Poradna pro HIV+ a léčba HIV/AIDS
Dobry den, Jsem na léčbě AART přes měsíc a musím se přiznat, že těch negativních efektů které má HIV léčba na tělo je dost a poměrně mě to děsí. Například lipoatropie. Je tohle časté u hiv pacientů? V článku píší že tyto změny jsou znatelné po roce? Pokud bych měl úbytek tuku na těle a jsem sportovec.. znamená to i to, že mé tělo nebude vytvářet svalovou hmotu při sportu ? Pokud mám VN 0, má hiv vliv na vývoj svalstva ? Je růst zpomalen nebo omezen ? Děkuji za Váš čas. M.
Odpověděl: MUDr. Ivo Procházka CSc., 8. 3. 2018
Vedlejší účinky léků jsou v poslední době méně časté než tomu bylo v minulosti. Týká se to i případné lipodystrofie - změny v rozložení tukové tkáně (kterou jste zřejmě měl na mysli). O atrofii (vymizení tukové tkáně) se nejedná. Ta přichází v úvahu při tzv. wasting syndromu, tedy u pacientů, kteří dlouhodobě žijí (nebo spíše v minulosti žili) s AIDS. Lipoatropie nic není.
Částečně lipodystrofie (přesunutí tuku z končetin do krajiny břicha) je zejména u mužů přirozeným projevem stárnutí. Proto i štíhlí padesátníci, pokud nesportují, tak mají bříško. Právě sportovní aktivitou a rozvojem svalové hmoty můžete přirozeným způsobem projevy lipodystrofie zmírnit, což platí jak pro HIV pozitivní, tak i HIV negativní.
V minulosti u HIV pozitivních bez léčby docházelo spolu se zhoršováním jejich imunity i k některým hormonálním změnám, které mohly vést ke svalové dystrofii až atrofii. U včas diagnostikovaných a léčených to nepozorujeme. Pokud jste byl pozdě diagnostikován (máte nízký počet CD4+ buněk), a pozorujete ochabnutí svalstva, poraďte se se svým HIV specialistou, jestli bude stačit zlepšení imunity v důsledku léčby a pozvolný trénink k obnovení svalové hmoty. Ale většinou se to ukáže až časem během léčby.
Předpokládám, že Vás lékař poučil, že během prvních týdnů po nasazení léčby mohou být vedlejší účinky poněkud častější a měly by se tak do 1-2 měsíce zmírnit nebo zcela vymizet. Pokud ne, tak je možné zvažovat změnu léčby (ale to je v řádu jen u několika procent pacientů).
