On-line poradna
Kriminalizace HIV+ 17. 7. 2022
Uživatel: Honza, Téma: Právní poradna v oblasti HIV a AIDS
Dobrý den. Poslední dobou začínám mít jako HIV+ určité obavy ze sexu. Představme si tuto modelovou situaci: Při sexu dodržím pravidla bezpečného sexu (tj. kondom). Protějšek se časem vyspí s dalšími lidmi, od někoho se nakazí (nebo už třeba nakažen byl v danou chvíli a nevěděl to). Protože o mně jako o jediném ví, že jsem HIV+, označí mne za původce nákazy. Jak vůbec vypadá dokazování, že někdo použil nebo nepoužil kondom v situaci, u které (asi) nebývají svědci, ani žádná fotodokumentace...? Na kom leží důkazní břemeno a jak by se toto vůbec prošetřovalo? Stálo by přece v takové situaci tvrzení proti tvrzení.
Odpověděl: JUDr. Jakub Tomšej Ph.D., 21. 7. 2022
Dobrý den,
Vašim obavám rozumím, protože vyšetřování sexuálních deliktů u nás někdy probíhá trochu ošemetně. Každé trestní řízení by mělo vyústit v jednoznačné zjištění viny pachatele, to je však víceméně nemožné u deliktů, které se staly v soukromí mezi dvěma osobami, a proto se často rozhoduje na základě většího množství nepřímých důkazů (svědecká výpověď většího počtu osob, znalecké posudky o věrohodnosti daných osob, přepisy konverzací apod). Důkazní břemeno leží na orgánech činných v trestních řízeních. Je ale na obviněném, aby se aktivně bránil a předkládal důkazy ve svůj prospěch.
Na druhou stranu bych rád uvedl, že k přenosu HIV dochází ročně řádově ve stovkách případů a k trestnímu stíhání za přenos při sexuálním styku v jednotkách, maximálně nižších desítkách případů, a to téměř výhradně na základě toho, že se někdo cítí poškozený a podá trestní oznámení. Lživé obvinění z přenosu HIV vyslovené vůči někomu, kdo použil kondom, je navíc samo o sobě trestným činem. Nedomnívám se, že by se běžně stávalo, že když se lidí nakazí HIV, hledají někoho, koho by falešně obvinili. Je tomu tak i proto, že zatímco potrestání pachatele trestného činu nám v ČR funguje velmi dobře, k poskytování vysokých peněžitých kompenzací za přenos HIV skoro nedochází. Dotyčný by tak pravděpodobně musel mít velmi silnou pohnutku, proč Vám chtít ublížit.
Z hlediska klíčové obhajoby by naprosto klíčovým argumentem byla nulová virová nálož. Orgány činné v trestním řízení akceptují, že kdo má nulovou virovou nálož, nemůže nikoho nakazit.
V případném dokazování dále podle mého názoru může pomoct, pokud si budete uchovávat zprávy se sexuálními partnery (včetně těch potenciálních), z nichž bude vyplývat, že svým partnerům konzistentně říkáte, že sex provozujete jen s kondomem.
Sexuální dobrodružství by nám měly dělat radost a ne způsobovat obavy. Možná bych si položil otázku, co mohu udělat jinak při hledání partnerů, aby mě podobné obavy nenapadaly. Pokud Vás úvahy o možném trestním stíhání skutečně trápí, myslím, že je také zcela legitimní si o nich promluvit s psychologem nebo psychoterapeutem.
