Nejasný vs negativní vysledek

Vzhledem k tomu, že odborné práce uvádějí rozdíly ve spolehlivosti negativního testu po dvou měsících a třech měsících jedno procento, tak lze logicky usoudit, že se to minimálně někdy stalo (i když to možná nebylo v ČR).

Většinou (tedy také ne vždy) byla příčina výrazně opožděné tvorby protilátek zřejmá. Jedním z faktorů byly i dříve používané HIV testy, které zachycovaly spolehlivě až vyšší titr protilátek, nevyšetřovaly antigen p 24. Samozřejmě častěji se také objevovaly falešně negativní výsledky v době tzv. okénka u rychlých a domácích testů.

Problém je i vyhodnocení spolehlivosti výpovědí klienta. Běžně bylo zjištěno u čerstvě diagnostikovaných lidí, kteří tvrdili, že neměli (alespoň od posledního negativního HIV testu) rizikové chování, že až po detailním rozhovoru přiznali, že k němu došlo, jen se k němu nechtěli přiznat (anebo na něj i sami "zapomněli", tedy vzpomínku na "selhání" potlačili).

Pak zbývají i faktory sice nízkého, ale přece jen rizika. Pamatuji si na muže, který přišel s podezřením na čerstvou HIV infekci. Přitom ale uváděl, že neměl nechráněný styk. Až pak se zjistilo, že sice měl v kritické době pohlavní styky vždy chráněné, ale byl v pasivní roli, tedy zřejmě nezjistil, že k selhání kondomu došlo. A jeho partner mu to neřekl.

K tomu konkrétnímu případu, o kterém jsme již mluvili, lze uvést, že nejasný výsledek byl přibližně po 70-75 dnech od rizika. Lze tedy předpokládat, že třeba 61.-62. den by ještě byl výsledek hodnocen jako negativní (hladina protilátek by tehdy ještě nedosáhla významné úrovně).