Nežádoucí účinky

garrou 31. 5. 2019

Dobrý den, dva měsíce beru léky Odefsey. Nahodile se objevují nežádoucí účinky, každý den jiné intenzity, jako depresivní nálady, pocit na zvracení, zvracení nebo průjem, ten naštěstí jenom dvakrát týdně. Když jsem se dívala na internetu na příbalové letáky u ostatních antiretrovirotik. Vlastně každý lék, alespoň od Gileadu měl u velmi častých nežádoucích účinků 1/10 i více., uvedeno nauzea nebo deprese.. Má smysl snažit se změnit léky? Možná začínám chápat, proč se v nedávné minulosti přistupovalo k léčbě, nikoliv okamžitě nebo proč někdo léčbu dokonce odmítne, když kvalita života léčbou znatelně poklesne. Prodloužit si život pro to, aby bylo člověku roky nevolno nebo měl deprese. To zní jako výhra v loterii, otázkou je pro koho, zda pro výrobce předražených léčiv, pro potlačení počtu nových nakažených a podobných statistik nebo pro pacienta, který to má desetiletí pojídat. Děkuji.

Odpověděl(a):

MUDr. Ivo Procházka CSc. 31. 5. 2019

Jak jste již jistě v mých předchozích odpovědích asi četla, tak většina vedlejších účinků (právě třeba nauzea, bolesti hlavy) se může objevit v prvních týdnech léčby a pak často vymizí. Obvykle po 3-6 týdnech. Samozřejmě tomu tak nemusí být vždy. Pokud tedy potíže po měsíci neustupují a stále je pociťujete, dokonce třeba ve větší intenzitě, tak je k úvaze změna terapie.

K depresi bych se vyjádřil zvlášť. Přibližně 5-10% čerstvě diagnostikovaných pacientů neprojde po sdělení diagnózy jen šokem, ale může se u nich rozvinout depresivní adaptační reakce. Ta by samozřejmě mohla vyvolávat i některé nežádoucí tělesné projevy, které pak můžete považovat za vedlejší účinky léčby. Asi bych tedy doporučil (možná ještě před případnou změnou léčby) vyhledat psychiatra, aby se zjistilo, jestli netrpíte depresivní poruchou. Pokud ano a došlo by ke změně léčby, tak by asi bylo lepší vyhnout se léku efavirenz (aktuálně ho neužíváte, v Odefsey není), který může psychiku ovlivňovat.

Hlavním důvodem, proč se v dnešní době nasazuje léčba hned, je ztlumit chronický zánětlivý proces, který HIV vyvolává. Chronický zánět (jakéhokoli původu) organismus vždy poškozuje. Dnešní terapie nemá tak časté vedlejší účinky jako tomu bylo na přelomu století a stačí užívat i menší množství léků.

Při včasné léčbě jde samozřejmě o snížení rozdílu několika procent při možném rozvoji závažného narušení imunity. U včas léčených je riziko zhoršení imunity kolem 1%, tam kde se vyčkávalo s nasazením léčby i při pravidelných kontrolách bylo toto riziko kolem 4-5%. Ale také se má předejít dalšímu poškození zdraví chronickým zánětem, který se projevuje v nižší odolnosti vůči jiným infekcím, nádorům a dokonce i v psychickém stavu (u osob s horší imunitou někdy pouhé nasazení protivirové léčby může jejich psychiku podstatně zlepšit, protože psychika s imunitou významně souvisí).

Jinak když se podíváte na prakticky kterýkoli leták kteréhokoli léku (zkuste si třeba projít léky na vysoký tlak), které užívají statisíce, ne-li milióny lidí, tak tam najdete mnoho možných nežádoucích účinků. U řady léků i více než u současných antiretrovirových léků (v minulosti u dnes již neužívaných léků jich bylo uváděno také mnohem více). Samozřejmě to znamená, že tyto účinky se mohou objevit, ale nemusí. Ty časté se mohou objevit (někdy třeba dočasně) u desetiny osob, ale to také znamená, že 90% nemocných žádné potíže nemá.