Oznamovací povinnost hiv+

Česká společnost AIDS pomoc vyvinula úsilí, aby tento stav změnila. Jedná se o zákon o ochraně veřejného zdraví.
Samozřejmě pacient by měl lékaře informovat o všech svých chorobách. Je to důležité z hlediska správného určení diagnózy a léčby. Ale pokud ze zákona není povinnost informovat lékaře třeba o své cukrovce, tak proč o HIV (a také HBV a HCV) infekci. Navíc je sporné, jak souvisí informování každého lékaře (tedy třeba psychiatra či lékaře, který posuzuje schopnost pracovat v určité profesi) s ochranou veřejného zdraví. Vždyť víme, že HIV pozitivní mohou vykonávat jakoukoli profesi (diskutabilní je snad jen práce operatéra a sálové sestry). Asi nejproblematičtější přístup k HIV pozitivním (a pacientům s chronickými hepatitidami) mají stomatologové. Bohužel snaha ČSAP narazila na odpor epidemiologů a ministerských úředníků (podporovali ji i někteří infekcionisté - HIV specialisté).
V případě nedodržení zákona hrozí finanční postih, nejedná se o trestný čin. Je tedy na každém, aby se sám rozhodl. Staří Římané měli úsloví Dura lex, sed lex (Přísný zákon, ale zákon). Na druhou stranu přibývá lékařů, pro které ošetření HIV pozitivního pacienta nepředstavuje žádný problém. Řada HIV specialistů je schopna svým pacientům takové kolegy doporučit.