Přenos jehlou

Psal jsem, že nejpravděpodobnější vysvětlení použití jehly po předchozím pacientovi by bylo úmyslné zanedbání. I přitom jak by takový jev byl vzácný, tak předpokládat, že by došlo k použití jehly omylem, by bylo ještě vzácnější.
Riziko nákazy bylo spočítáno při poranění ošetřujícího personálu o použitou jehlu, s níž krátce předtím byla aplikována injekce HIV pozitivnímu pacientovi. Riziko bylo vyčísleno na několik promile v případě, že se jedná o neléčeného pacienta.
Takže spojením dvou nepravděpodobných jevů dostanete skutečně vysoce nepravděpodobný jev (matematicky se ta pravděpodobnost násobí).
Samozřejmě tyto předpoklady se týkají situací, kdy obsah jehly nebo stříkačky neaplikujete do žíly (což se týká i odběrů).
Případné smíchání miniaturní HIV pozitivní kapky krve ke vzorku odebrané krve by nemuselo jednoznačně vést k diagnóze HIV. Nicméně i pokud by z nějakých důvodů došlo k falešně pozitivní diagnóze HIV (takový případ u nás není znám), tak samozřejmě podezření na tuto skutečnost by vzniklo při negativním výsledku vyšetření virové nálože, které vždy následuje při prvním vyšetření v HIV centru.
To zdůrazňujeme i HIV pozitivním, kteří někdy mají problém svou diagnózu přijmout. Není je třeba znovu testovat. Jejich diagnózu potvrdí nenulový výsledek virové nálože v HIV centru.