spolehlivost testu

Tomáš 8. 12. 2015

Dobrý den, prosím Vás o zodpovězení následujících otázek, které se moc neliší od zde již mnohokrát položených, za což se omlouvám. Vím, že obecně neuvádíte odpověď v procentech. Přesto by mě zajímalo 1) (v některé odpovědi jsem našel že pan doktor Procházka uvádí test po 8 týdnech jako cca 98-99%, test po 3 měsících jako 99,89. Jedná se v případě těchto čísel o vyjádření specificity nebo spíše senzitivity? bylo by to možné blíže vysvětlit? 2) Pokud mluvíme o hladině protilátek HIV jedná se v analytické praxi o detekční limit, nebo mez stanovitelnosti vyjádřené nějakým indexem, který udává např. koncentraci v pg/l nebo IU/l ? Pokud se tedy infikuji virem, tělo začne ihned produkovat protilátky, ale jejich odhalení je dáno současným technologickým vývojem. Neznamená to tedy, že by se protilátky tvořily až třeba po 2 měsících. Jen jich musí být do doby testu dostatek ? 3) Tedy jak se začnou tvořit protilátky, začne v krvi klesat antigen p24 a může nastat situace kdy např. v 5 týdnu od rizika již není dostatek kopií antigenu ale stále málo protilátek ? 4) To doporučení na 3 měsíce je dáno tím, že výrobce testu testuje např. 1500 lidí u kterých je jistota a pravda, že jsou 3 měsíce od rizika a 99,89% z nich je skutečně odhaleno jako pozitivních. Nebo dostane neznámé vzorky krve právě jedinců diagnostikovaných po 3 měsících a déle a musí je odhalit? Na druhou stranu jak se testuje ta spolehlivost pod touto doporučovanou hranicí? Je možné že by i těch 99% lidí bylo odhaleno již po 6 týdnech, ale hranice 3 měsíců je pro jistotu a i právní ochranu výrobce testu? 5) kdo by byl ten který bude mít dostatek protilátek až na konci třetího měsíce? Člověk užívající antibiotika, chemoterapii či PEP, či trpěl imunitní poruchou? Nebyl by to člověk s autoimunitním onemocněním např. trávicího traktu? Ale jinak nikdy před tím nebyl v péči imunologa? Omlouvám se pokud je otázek příliš a nebo nejsou zcela srozumitelně položené. Děkuji moc za Váš čas a odpovědi. Přeji pěkný den

Odpověděl(a):

MUDr. Ivo Procházka CSc. 9. 12. 2015

1) Jde o sensitivitu testu, tedy kolik lidí, kteří infikováni jsou, test dokáže odhalit. Tento údaj je důležitý pro spolehlivost negativního výsledku.

2) Samozřejmě jde o určitý detekční limit. V praxi pokud je detekční limit hraniční, tak se obvykle volí vyšetření dalším testem. Pokud jsou dva hraniční výsledky anebo jeden výsledek jasně reaktivní, tak se provádí vyšetření Western-blot konfirmačním testem (i ten ale potvrdí nákazu až po určitém intervalu, ale je vysoce specifický). Tělo nezačne produkovat protilátky hned po nákaze, spíše po několik dnech. Musí nejprve dojít k určitému rozšíření viru v krvi (přitom už je v té době infekční, ale i ta infekčnost se postupně zvyšuje až k maximu asi 3-5 týdnů po nákaze). Během několika málo dnů pak překročí množství protilátek detekční limit a protilátkový test vyjde jako pozitivní. Různé testy mohou různě reagovat na stejnou hladinu protilátek (ale ty rozdíly jsou spíše v hodinách či dnech, nikoli v týdnech).

3) Když vymizí antigen p24 (to je obvykle po delší době než pět týdnů), tak už by měly být vytvořeny protilátky (zase je to obvykle dříve než po pěti týdnech).

4) Jde spíše o arbitrární rozhodnutí Světové zdravotnické organizace, která v roce 2000 vycházela i z faktu, že v té době byly v oběhu starší, méně citlivé testy. Specificitu a sensitivitu testů stanovuje výrobce, je to samozřejmě důležitý předpoklad pro schválení testů (v USA FDA, v Evropě EMA, nebo u nás SÚKL). Většinou se to testuje in vitro. Pokud vím, tak probíhaly studie u osob, které byly ve velmi vysokém riziku nákazy (například příjemci infikované krve) a hodnotilo se, kdy u nich došlo k rozvoji protilátek a jejich detekci. Předpokládám, že odhady těch pozdních reakcí jsou pak na základě toho stanoveny spíše matematickým modelováním (takových lidí samozřejmě nejsou velké počty, zjednodušeně si tedy modelování představme jako Gaussovu křivku). Ale nejsem virolog, takže bližší podrobnosti k tomu Vám neřeknu.

5) Osobně jsem zažil klienta, který měl nejasný výsledek HIV testu asi dva měsíce od rizika. Bylo doporučeno za dva týdny test opakovat. Ten dotyčný pak přiznal, že už v době prvního testu se léčil pro syfilis (možná šlo o souběžnou infekci), což tehdy zatajil. Druhý test už diagnózu HIV infekce potvrdil.

U osob, které netvoří (nebo skoro netvoří) protilátky - tzv. agamoglobulinémie bude určitě pomalejší tvorba HIV protilátek, ale tito lidé by bez péče imunologa dlouho nepřežili.

Autoimunitní onemocnění je spíše opačný problém, jde o osoby, kdy je jejich imunita vysoce aktivizována, tam bych tento problém nepředpokládal.

Jen málo osob, kteří užívají PEP, se skutečně nakazilo (a najít mezi nimi někoho, kdo byl po třech měsících negativní a po šesti pozitivní je ještě složitější), doporučení o nespolehlivost testu tedy spíše vychází z účinku protivirových léků na množení viru.